Co vlastně pořídit na začátek a proč

Tradiční dilema zda pořídit na začátek nafukovačku (trubku) nebo komoru (duchnu) bych viděl takto:

Je třeba si rozmyslet, na jakém skupenství hodlám převážně provozovat tento sport a na jaké úrovni, následně vzít v úvahu tyto faktory:

 Způsob využití:

Je jasné, že nafukovačky jsou určeny primárně na vodu. Nejde přitom jen o fakt, že mají nafouknutou náběžnou hranu a spíry - bány, takže i po pádu na hladinu drží tvar a skvěle plavou, ale jde i o volbu materiálů - nesmákavá textilie (impregnovaný skytex s výrazným zátěrem), minimální počet šnůr, atd. Je třeba se však drbat s nafukováním a sfoukáváním.  Dá se však v pohodě používat i na trávě nebo sněhu. Není pravda, že by se po pádu náběžnou hranou na tvrdý povrch duše rozškubla, ale při lítání na pevném povrchu je dobré netlakovt moc náběžnou hranu. To platí zejména v zimě, kdy je vnitřní duše zkřehlá (PVC). Osobně jsem při prvních epizodách dříve rozstřelil komoráč než nafukovačku, kterou jsem mlátil do země celkem vytrvale. 

Komoroví draci jsou určeny primárně na pevný povrch (land, snow), drží tvar náporem vzduchu na náběžnou hranu, ve které jsou otvory pro nafouknutí. Na pevném povrchu se s nimi lépe vzlítá, snázeji se balí. Žádná otrava s ventilky, nafukováním a snažší manipulace na pevném povrchu jsou nespornou předností. Na vodu s nimi prakticky nelze - zalití komor vodou a tuny špagáttků znemožňují další použití po pádu na hladinu.  V nabídkách výrobců je patrný trend k větší univerzalitě - tj. nafukovací draci dobře využitelní i v zimních podmínkách a naopak i komoroví draci s uzavřenou náběžkou, fungující na vodě. Je třeba vycházet z faktu, že se jedná do jisté míry vždy o kompromis a zejména v případě uzavřených komorových kitů zatím o poměrně drahou alternativu.

Letové vlastosti: Nafukovací drak je obecně rychlejší, obratnější, vykazuje značný tah vzhůru, obvykle dokáže pracovat i na koncích větrného okna. Jak tradiční varianta C, tak i modernější Bow (viz otázky a odpovědi) mají obvykle větší větrný rozsah než nafukovací kity. Na druhou stranu má nafukovací kite vyšší hmotnost, tj ve slabém větru dříve padá na zem a během volného pádu už se s ním obvykle nedá moc udělat.

Komorový kite je lehčí, udrží se ve vzduchu i ve slabším větru, obecně bývá pomalejší co do obratnosti než nafukovací kite, dle konkrétního provedení může ale vykazovat vysoký tah, i dobrou manévrovatelnost. Nevýhodou je jeho nestabilita v poryvovém větru - jeho profil se častěji bortí, lze ho snadno opět dofukovat, pokud se ve z´vzduchu zcela nezmačká.  Pokud se s ním švihne náběžkou o zem a kite nemá pojišťovací kapsu, může přetlakem dojít k jeho roztržení, obvykle podél některé z komorových přepážek.

Komfort užívání: 

Předletová manipulace a vzlétání po pádu (relaunch) svědčí jednoznačně ve prospěch komorového kitu. Oba typy kitů však lze nastarovat bez pomocníka zatížením okraje křídla nějaký předmětem. Pokud jde o relaunching, tak postup s nafukovačkou bývá trochu obtížnější - nechce se mu většinou couvat, pokud padne náběžkou napřed. Není to ale v zásadě neřešitelné, na pevném povrchu to jde i bez páté šňůry (přetočit na záda, otočit učima do zákrytu). Některé nafukovací typy umožňují vyvázat pátou šňůru nejen na náběžnou hranu (využití na vodě), ale i na odtokovou hranu, takže pak ze země nafukovací kite směle vycouvá vzhůru na jakémkoliv povrchu jako komorový kite.

Pokud jde o nafukování a zfoukávání, je to jistě ve srovnání s komorou nepraktická věc. Zejména při nižších teplotách se začnou obtížně chovat i ventilky, které zkřehnou, špatně se vypouštějí a můžou začít i ucházet během letu. U modernějších hybridních nafukovaček řešeno jednodušeji zpravidla systémem jednoho ventilku (octopus). Obecně je komfort užívání s nafukovačkou prostě o něco horší, bágl je větší a těžší, k tomu pumpa atd.

Pokdu jde o komfort oprav, tak je to zhruba srovnatelné - u malých oprav stačí často lepení páskou skytex. Pokud jde o větší "zranění", tak u nafukovaček je pakárna když dojde na lepení duší, u komorových kitů je zase dost pracné a někdy prakticky nerealizovatelné opravovat vnitřek roztržených komor. Na slunci degradují oba typy kitů obdobně rychle.

Pořizovací cena:

U ojetých draků svědčí cena jednoznačne ve prospěch nafukovacích kitů - je jich jaksi více v oběhu a taky více starších ročníků. Dobře letuschopná záležitost se dá na první pokusy pořídit do 5 tisíc včetně báru a lajn ve velikosti 9-12m. U komorových draků by u takové velikosti bylo v současnosti třeba vypláznout aspoň 8-12tisíc.

 Nabídka značkových kitů za příjemné ceny je zde

Příklad - jak jsem to řešil:

Na začátku jsem koupil 2 nafukovací kity 10m a 14m, dost ojeté ale funkční komplety, vyšlo to sakumprdum pod 10 tisíc. Při svých 85kg to hodnotím jako dobrou vobu do českých podmínek a na první mlácení, s možností zkusit land i vodu. Když jsem si ujasnil, že mě to bude bavit, nakupoval jsem dál. Vinou ročního období jsme nacvičovali výhradně na mountainboardu, tak jsem z důvodu komfortu sáhl po komorách 12m a pro silný vítr i 8m. Ta 12m je North Fabio, což je ostrej kite, který nic neodpustí. Záhy jsem ho taky rozšvihnul o zem. Jeho čas přšel až s prvními polety, které jsou s ním skvělé. Ten menší 8m je Ozone access, který má být stabilní a nesypat se v poryvech, což se ukázalo být fakt pravda. Ve slabším větrujsem jezdil na landu nafukovačku 14m (North Toro) a v silnějším ten 8m Ozone Access.  Pro případ bouře jsem přikoupil i univerzální nafukovačku North Rebel 5m, a uvažoval jsem z legrace o nějaké 20m nafukovačce, ale zatím jsem na nic nekápl. Navíc při obvyklé dynamice větru v českých podmínkách s tou 20m nevím, kdo by mě přišel sundat dolů...