Vždycky to nevynde

Tak jsem v týdnu razil na Vysočinu. Nejbližší kopec nad 600m.n.m. od Brna je asi Sykoř, náhorní plochy kolem vesničky Synalov vypadaly podle googlu provozuschopně (přece nebudu ztrácet hodinu cestou na Fryšavu, ne?) Je to 25 km, vítr měl nárazy přes 15m/s, tak jsem z práce vyrazil. Sníh byl dost vyfoukanej, občas lezl krtinec, ale šel jsem hned na věc. Louka tak 500m celkem členitá.  8m Access tahal jak zběsilej, po pár neplánovaných poletech bylo jasný, že bude veselo. Nechtěl jsem se ale zdržovat nafukováním 5m Rebela. Při jednom přistání, jsem dával obvzlášť pozor, abych nerubnul náběžkou do země. Miglo to se mnou pěkně barem do země a schytal to palec na ruce. Trčel od baru a šel jako první do ledové plotny. Doktor na rentgenu hlásil frakturu, takže na nějakej týden mám klídek.

Z toho mám poučení, že při jakýmkoliv vzlítnut od země je třeba  kita držet vždy nad hlavou a mít ho na baru přitáhnutýho, aby bylo přistání hladší. Hlavně ale před dosednutím přiklopit všechny údy! Co trčí bude uraženo.